Už několikrát jsem se setkal s názorem, že sex není láskou, ale je hlavně pudem či chtíčem. Podle mne je sexuální energie obrovským darem od univerza, který nám lidem poskytuje velikou pomoc nejen pro zachování rodu, ale díky daru vědomí i možnost povýšit tuto energii na posvátnou formu tělesného sdílení lásky, léčení fyzických i duševních problémů, získávání potřebné životní energie ale i být zdrojem rozvoje naší tvořivosti a zdrojem štěstí a radosti. Někteří lidé ji nedokáží takto široce vnímat a vnímají z darů, které nám poskytuje, jen možnost prožití krátké rozkoše a uvolnění vnitřního napětí a degradují ji na uspokojení tělesné potřeby podobně, jako se děje při ukojení hladu, vyměšování a spánku. Toto je způsobeno zploštěním vnímání našich pocitů v těle, v nepřijetí vnímání duchovního rozměru sexuality a života, tabuizováním sexuality a její dehonestací a všeobecně podporovaným konzumním přístupem k životu a tedy i k sexualitě.

Aby se mohlo fyzické milování stát formou sdílení LÁSKY a zdrojem všech darů, které nabízí, je nutné se především zbavit studu a degradování milování na „zvířecí“ lidskou vlastnost pro zajištění reprodukce. Ke špatnému vtahu k sexualitě výrazným způsobem přispěla u nás nejen i katolická církev. Tato energie je natolik silná, že bylo lepší ji odsoudit a udělat z ní tabu, aby bylo možno snadněji ovládat lidi a vzbudit v nich stud a strach.

Je potřeba ji vnímat i jako dar, který nám může přinést (a taky se tak děje) až mystické zážitky, kdy dochází ke kvantovému skoku ve vývoji našeho vědomí a duchovnímu rozvoji a přiznat ji i díky podílu na daru života až její posvátnost.

Dále je třeba si uvědomit, že naším cílem je ve stejné míře obdarovat milého všemi výše uvedenými dary stejně jako sebe a to tak, aby došlo k jejich naplnění tempem a způsobem, který vyhovuje oběma stranám. Milostný tanec by měl probíhat ve stavu vysokého vědomí a co největšího propojení s pocity a potřebami druhého. Neměla by ani jedna ze stran požadovat milování, pokud druhá strana není duševně i tělesně připravena se uvolnit a s důvěrou se odevzdat milostnému tanci.

Při snaze poskytovat druhému co největší rozkoš bychom ale neměli zapomínat na sebe a srozumitelně druhému dát najevo, co se nám líbí a co již ne a jak jsme na milování připraveni a i jak později probíhá. Je důležité i vnímat rozdíly u žen a mužů v rychlosti a způsobu, jak v druhém probouzet touhu, udržovat energii na vysoké úrovni po dostatečně dlouhou dobu a i jak případně doprovázet druhého ve vhodný čas až k vrcholu.

Pokud se nám podaří milování takto vnímat a prožívat, pak se může stát jedním z nejsilnějších způsobů dávání LÁSKY druhému člověku, ale i sobě samému a i velikou podporou pro zažívání hluboké intimity a propojení milenců a zdrojem radosti pro jejich společný život.